Každý člověk může být svobodný.....
Free life
Svobodný život - jsou webové stránky věnované metodám, které mohou lidem pomoci žít svobodný život. Každý člověk je "svobodná duše", která má právo žít svůj život podle své přirozenosti. Každá lidská bytost je jedinečná a nemusí se nechat "zavřít do škatulky" navyklých dogmat či vzorců. Prvním krokem ke svobodnému životu je poznání sebe sama. K tomu nám může pomoci Astrologie, která umožňuje skutečně do hloubky prozkoumat vlastní povahu a schopnosti. Po poznání toho, co, je naším "životním plánem", můžeme přistoupit k přeměně toho, co nás omezuje- mentálních vzorců, různých bloků a převzatých rodových vzorců. Transformačních posunů můžeme dosáhnout pomocí meditace, neurolingvistického programování, šamanských praktik či imaginace. A po poznání sebe sama, po odbourání blokací může člověk jít "za svůj životní plán" a tvořit "nový životní plán".
Nejsilnějším pomocníkem na cestě transformace je LÁSKA - pokud se napojíme na vesmírný zdroj lásky, pochopíme, že všichni jsme jedním. Na určité rovině jsme všichni propojeni- nejen člověk s člověkem, ale i se zvířetem, rostlinou...pochopíme, že to, co činíme druhým, činíme sobě. Dalším silným "spojencem" je PŘÍRODA- napojením se na přírodní cykly můžeme výrazným způsobem zlepšit vlastní život. Současný uspěchaný a vystresovaný způsob žití přetěžuje naše tělo i duši. Je třeba učit se znovu vnímat způsob, kterým k nám příroda promlouvá.
borotín.jpg
borotín 2.jpg
DSCN4213.JPG
Chorvatsko.jpg
Divo.Š.jpg
"odnož" stránek na fb
mé fb stránky o astrologii
Můžete se připojit ke kolektivní dálkové meditaci- Meditace na pomoc deštným pralesům nejen v Amazonii, ale i v Indonésii- Amazonský deštný prales je nazýván "plícemi světa". O tyto plíce nyní přicházíme. Pojďme s tím něco udělat. Meditace bude vždy probíhat v neděli v 21h
Uzavřená skupina Kmen posvátného Boiohaema se soustředí na intenzivní meditační praxi nikoli na plané teorie. Kolektivní a individuální práce na sobě a udržení Života na Zemi jsou pro nás prvořadé.Pracujeme technikami, které jsou nám neúnavně předávány prostřednictvím Petra Chobota.
Uzavřená skupina Expedice Peru s Petrem Chobotem slouží ke sdílení zážitků z těchto expedic a k informacím pro zájemce o tyto expedice

Místa síly

Biokovo
Biokovo
ještěrka na Biokovu
ještěrka na Biokovu
Divoká Šárka
Divoká Šárka
Divoká Šárka
Divoká Šárka
Časopis Rituals - roční předplatné
fb časopisu Rituals
fb Petra Chobota
Místa Síly

kompletní rozhovor s Petrem Chobotem o silových zónách

Petře, je o Tobě známo, že pro své léčebné semináře a semináře zaměřené na rozvoj schopností si vybíráš „silová místa“. Co to vlastně „silové místo“ je?

Silové místo je zvláštní zóna v krajině, ve které se soustřeďuje jemná energie v daleko větším množství než v okolním prostoru. To, že existují tzv. silová místa, ví nejen indiánští šamani a šamani všech kultur vůbec, ale bylo to známo také jógínům a dalším lidem. V minulosti snad v každé kultuře na této planetě existovali specialisté na vyhledávání silových míst. Já dokažu velmi dobře vnímat energii krajiny a místa a využívám této své schopnosti k vyhledávání lokalit, kde je usnadněna práce s lidským biopolem a vědomím. Různá silová místa působí na člověka různě, např. na jednom místě dobře čerpáme energii, která snadno regeneruje naše fyzické tělo, na jiném zase můžeme snadněji vstoupit do rozšířeného stavu vědomí. Různá silová místa různě aktivizuji naše energetická centra – to, čemu se říká v józe čakry a čemu např. andští indiáni říkají nawy. Existují také negativní silová místa – tzv. Geopatogenní zóny. V takovýchto mistech se zase snadno unavíme a ztrácíme vitalitu. Naši předci - ať už to byli staří Slované nebo druidové, kladli obrovský důraz na vyhledávání silových míst příznivých pro lidský rozvoj. Většinu seminářů se proto snažím uskutečňovat v energeticky nabitých lokalitách. Kdyz pracujeme v takovémto místě, je efektivita práce s biopolem a vědomím mocně zesílena.

Jaká silová místa jsou u nás? Na kterých místech pracuješ?

Pravidelně kupříkladu děláme semináře v Bystřici pod Hostýnem, hostýnská hora je zajímavé silové místo, kde se silně koncentruje zemská energie. Je to místo velmi vhodné k léčení, ale také k aktivaci a rozvoji mimosmyslového vnímání a léčitelských schopností. V tomto silovém místě je snadné aktivizovat naše srdeční centrum a zbavit ho různych bloků. Jsou známy léčivé vlastnosti vody, která na této hoře vyvěrá. Kdysi zde bylo staroslovanské spirituální centrum – tzv. božiště. Působili zde také druidové. Hora Hostýn se nachází na průsečíku několika silných zemských energetických linií a vyzařuje neobvykle silnou energii, která usnadňuje léčení a regeneraci, revitalizuje a podporuje rozvoj nadstandardních schopností.

Mocná silová zóna se v České republice nachází v místě hory Blaník. Epicentrum této silové zóny se nachází na vrcholu 638 metrů vysoké hory Velky Blaník, která se výrazně vypíná nad ostatní krajinu. Sama tato zóna je ovšem širší a její energetický vliv lze vnímat až přibližně do vzdálenosti 40 km všemi směry od vrcholku hory Blaník. Mísí se v ní vliv kosmických a zemských energií. Tato silová zóna mi velmi připomíná podobnou energetickou zónu - horu Pilan v severnim Peru. V silové zóně Blaník je usnadněn rozvoj mimosmyslového vnímání a jasnovidných schopností. V současné době chceme realizovat v této zóně projekt, který spočívá ve vztyčení menhirového kruhu. Prestože jsme zde speciálně pro tento účel zakoupili rozsáhlé pozemky, naráží zatím bohužel realizace tohoto projektu na určité překážky. Místní správě chráněné oblasti zjevně více imponují řepková pole než menhirový kruh a čistá biocenóza, která by zde místo škodlivé monokultury díky nám vznikla. (poznámka: bohužel na Blaníku se menhiry nakonec nebudou moci postavit, hledá se nové místo )

Zóna Blaník silně aktivizuje energetické centrum solaru, kterému jak jihoameričtí šamani, tak jógíni přisuzují schopnost realizovat naše přání. Pokud by se takto podařilo zesílit zónu Blaník, stala by se Česká republika svébytnějším a hůře napadnutelným územím.
Už od pradávna se vědělo, že pokud někdo nechá stát přes noc na vrcholu Blaníku hliněnou nádobu s vodou a poté vodu vypije, přičemž bude přitom intenzivně myslet na splnění určitého svého přání, pak toto přání se mu rozhodně splní. Je zajímavé, že velice podobným způsobem pracují se silovými zónami i indiánští šamani v Andách. Zóna Blaník ovlivňuje celou českou kotlinu, periodicky dochází k její silnější aktivaci, což přímo souvisí také s významnými dějinnými vzmachy českého etnika. Energetické zóny jakoby dýchají a pulzují a také jsou navzájem propojené skrze síť tzv. teurických drah. Tato síť drah pokrývá celý povrch planety Země a silně připomíná planetární energetický oběhový systém, v tomto smyslu je Země očividně živý organizmus. Bude nám zřejmě trvat ještě nějakou dobu, než pochopíme skutečnou strukturu reality. Rozhodně se dá říci, že Země má svoji energetickou kostru, která je napojena na další světy a verze reality, a to zvláštním způsobem skrze středy energetických uzlů, které jsou vytvářené křížícími se zemskými drahami. To, co vnímáme jako hmotu či tzv. realitu, je pouze iluze nabalená na jakýsi základní konstrukt – a tím je právě síť energetických drah. Naše vědomí je se Zemí také zvláštním způsobem spojeno a konečná verze námi prožívané reality je tvořena především kooperací našeho podvědomí s energetickou sítí Země. Skrze silové zóny lze vcházet do tzv. paralelních světů, což jsou jednoduše jiné verze reality. V silových zónách se to, čemu říkáme realita, jakoby rozpouští a my se zde setkáváme s celou řadou fenoménů, které jsou pro nás na našem současném stupni porozumění tomu, co je bytí, jen těžko pochopitelné. Vezměme si příklad - během těžby kamene na vrcholu Blaníku, který měl být použit jako základní kámen pro stavbu Národního divadla, se jeden z dělníků zřítil do skalní šachty, byly nalezeny jeho poničené ostatky. Nicméně se tento člověk asi o 20 let později objevil ve své rodné vesnici živý a zdravý a aniž zestárl za tu dobu o jediný den. Vyprávěl, že se dostal po pádu šachtou do obrovského sálu plného světla, kde o něj pečovaly neuvěřitelně krásné a vyspělé bytosti. Daly mu číst knihy, jejichž obsah prý přímo vstupoval do jeho vědomí a učinil z něj, jak to on sám vyjádřil, ”učeného člověka”. Zdálo se mu, že je ve společnosti těchto bytostí jen pár hodin, poté ho nádherná ženská bytost vyvedla zpět na povrch Země. Když se rozhlédl, zjistil ovšem, že nikdo z jeho kamarádů dělníků již na daném místě není a také okolí se poněkud změnilo. Vydal se tedy do rodné vesnice, kde s obrovským údivem zjistil, že jeho malé děti jsou už dospělé a že uběhlo 20 let. Podobných příběhů obsahujících transformace hmoty a posuny času se ovšem událo v okolí Blaníku celá řada. Je nutné si uvědomit, že v energetických uzlech planetární kostry se věci, které považujeme za samozřejmé a normální, stávají zcela relativními a ztrácejí svoji platnost. Smrt se zde může stát životem, hmota vědomím, a vědomí hmotou. Čas zde jednoduše přestává existovat, nebo může plynout opačným směrem, nebo se rozštěpit do více paralelních řečišť. Zdá se, že naši sousedé – obyvatelé paralelních verzí reality sousedící s naší – se zřejmě naučili silové zóny využívat pro cestování skrze prostor a čas, proto v řadě silových zón se v naší realitě setkáme s různými a také technickými projevy těchto bytostí.

Velmi zajímavou zónou v Čechách jsou Brdy.
Ano, tato silová zóna mě velmi zaujala, a to nejen tím, že k obrovské ploše nedotčených lesů zde člověk pohodlně přijede z Prahy autem za pouhou hodinu. Brdy do sebe soustřeďují vyloženě kosmický druh energie. Naši předkové využívali tuto silovou zónu už před desítkami tisíc let. Důkazem jsou různé kamenné řady ukryté hluboko v brdských lesích. Tato zóna má poměrně mocné strážce, které vnímám jako energetické bytosti. Je zajímavé, že tato zóna se vždy silně bránila tomu, aby byla trvaleji osídlena lidmi. Nešlo jen o posledních sto let, kdy si ji celou zabrali vojáci a i velmi řídké vesničky, které zde stály, byly záměrně srovnány se zemí. Totéž se dělo již v raném středověku, kdy z podivných a těžko vysvětlitelných důvodů zde nechávala tehdejší knížata stejným způsobem bořit vzniklé vesnice. Když jsem se nalaďoval na tuto zónu, přišla mi informace o tom, že její strážci chtějí ponechat toto území energeticky čisté, tak aby zde informace a energie vytvářela specifické vzorce.
Vnímám zde výrazné energetické a informační anomálie, které určitě vyciťují i zvířata. Stále zde nad námi krouží jinde nesmírně vzácní krkavci, ale i orli a vyskytují se zde také vzácní hadi. Před pár lety se zde stala zvláštní příhoda- jeden houbař vstoupil do pásu zvláštní husté bílé mlhy a když jí prošel, ocitl se v odlišné verzi reality, která byla patrně minulostí. Vstoupil do dřevěné osady, kde ho obklopili lidé oblečení jako lidé ve středověku. Během jejich pokusu ho zajmout vytrhl udivený houbař jednomu z nich z ruky dřevěný nástroj s kovovým koncem , poté se nedobrovolnému poutníku v čase podařilo ze středověké osady utéct a opět najít pásmo bílé mlhy, jímž úspěšně prošel zpět do současnosti. Případ měl zajímavou dohru – materiály, z nichž byl předmět odnesený z minulosti vyroben, byly podrobeny podrobné expertýze a zjistilo se, že kovová slitina odpovídala přesně zpracování kovu ve 12. století. Dřevo z rukojeti pocházelo z tisu, který na našem území už dávno neroste.
Není to ovšem jediný případ setkání s podivuhodnými silami, které v silové zóně Brdy působí. Ze 60. a 70. let jsou známé případy, kdy se výletníků v okolí vojenské zóny Brdy náhle připlétali do cesty podivní lidé, kteří s nimi zapřádali rozhovory o mimozemských civilizacích a o paralelních světech, a předváděli jim kousky jako je teleportace nebo jednoduše opět záhadně mizeli. I ze středověku se nám dochovaly z Brd zajímavé záznamy. Jeden rytíř byl na svém hradě, který stál na jednom z brdských kopců, z ničeho nic kontaktován zářící ženskou bytostí, které se v oblasti dodnes říká Svatá Dobrotiva. Ta ho v jediném okamžiku přenesla na liduprázdné místo hluboko v brdských lesích, kde s ním nějakou dobu komunikovala, poté ovšem zmizela beze stopy a milý rytíř byl nucen absolvovat dlouhou cestu zpět na svůj hrad pěšky skrze brdskou divočinu.

Jaké máme ještě v České republice silové zóny, které bys ještě doporučil navštívit?

Určitě bych doporučil navštívit silovou zónu Pálava, jejím epicentrem je vápencový masív Pavlovských vrchů, tato zóna představuje nádherný energeticko informační pattern, který se projevuje svým působením v celém takzvaném lednicko-valtickém areálu.
Zde se za časů starých Slovanů nacházela velice silná božiště, což byla v podstatě jazykem dnešní psychotroniky střediska cílené práce s energií a informací. Pálavská božiště měla především ochranný význam a speciálně vycvičené mocné kněžky – čili speciálně vyškolené energeticko- informační pracovnice – odtud chránily velmi účinně široká území obývaná Slovany.
Také v této zóně i v moderní době docházelo k řadě podivuhodných fenoménů. Například před druhou světovou válkou z vrcholu pavlovských vápencových kopců opakovaně scházely do vesnic zářící bílé ženské postavy. Vyvolalo to tehdy skoro masovou vlnu hysterie. Ještě dnes můžeme především na vrcholcích zdejších kopců cítit výraznou ženskou a ochrannou energii – zvláště v okolí Dívčích hradů, Děviček, atd.. Konečně – samy názvy těchto míst jsou docela výmluvné...

Nacházejí se silové zóny i ve městech, nebo jsou to spíš málo osídlená a divoká místa?

Přímo v Praze můžeme navštívit zajímavé silové zóny. Z nich nejsilnější jsou dnes Divoká Šárka a Vyšehrad. Vyšehrad vnímám jako vyloženě mužskou silovou zónu. Lidé provozující Feng Shui by řekli, že se zde mocně koncentruje jangová energie, zatímco v Divoké Šárce se koncentruje naopak energie ženská, jinová. Pokud se nacházíte na Vyšehradě, dostáváte se do vlivu morfogenetických polí českého území a z nich spontánně přichází do vašeho vědomí silná inspirace. Divoká Šárka je zase vhodná k léčení, ke spontánním regresím do osobní minulosti atd.. V Divoké Šárce jsou dosud neobjevené jeskyně, v nichž jasnovidým způsobem vnímám obrovské krystaly křišťálu. Až strážkyně této zóny dovolí, tak budou tyto podzemní síně nabité doslova energií objeveny. Také v Divoké Šárce se děly vždy zvláštní věci. Lidé zde často pozorovali, jak ze skal či ze dna kaňonu vystupují zářící světelné koule. V době, kdy v Praze probíhal festival Felliniho filmu – a to bylo už po smrti tohoto znamenitého režiséra – se dle svědectví řady lidí potuloval kaňonem Divoké Šárky Fellini živý a zdravý. Dával se s lidmi do řeči, představoval se, a i když mluvil italsky, lidé mu záhadným způsobem rozuměli. Vyptával se na názory lidí na jeho filmy a když mu někdo navrhl, aby s ním šel na nějaké veřejné vystoupení, jen jim pokýval hlavou a vysvětlil, že pouze v prostoru kaňonu, ve kterém se prochází, může mít po své smrti opět fyzické tělo.
K Divoké Šárce se váže známá a zcela nepochopená ”legenda” o Šárce a Ctiradovi. Odráží symbolicky dějinné drama, které změnilo vývoj na našem území. V době, kdy se už začala tvrdě prosazovat na území současných Čech a Moravy ideologie křesťanství šířená Franky od západu, představovalo společenstvo mocných kněžek z Divoké Šárky jednu z posledních bašt vzdoru. Cizí ideologie byla ovšem šířena silou velmi brutálně a byla prosazována krok za krokem pomocí řady úskoků, lží a lsti. Bylo vysláno několik ozbrojených výprav proti relativně bezbranným ženám, které měly toto místo odporu zlikvidovat. Kněžky ovšem pokaždé zvítězily a to tak, že po zuby ozbrojené křesťanské vetřelce oblouznily - ”opily” svým energetickým a informačním působením. Najatí zabijáci nevěděli, co se s nimi stalo, a jediné, co si pamatovali, bylo, že ”byli jako opilí”. Tak vznikla legenda o jakési Šárce, která ”opila” jakéhosi Ctirada. Slovo Šárka ve skutečnosti je jen zkomoleninou staroslovanského soroka, což znamená ”straka”. Pravě straka byla totemovým symbolem a erbem společenstva jasnovidných kněžek, které zde působily po celá staletí.

A jak nakonec ty kněžky z Divoké Šárky dopadly?
Po dlouhá staletí naši předkové přirozeně ctili své jasnovidce a léčitele. Lidé, kteří díky své vnitřní ušlechtilosti dokázali přímo komunikovat se skutečným bohem, jemuž Slované říkali Jarilo – tedy Světlo – se těšili nesmírné úctě a respektu. Pak na naše území vpadla zcela opačná ideologie, nepřátelská životu a lidem. Byla to ideologie kříže – ideologie utrpení a zla. Byly vykáceny posvátné háje a jasnovidní lidé byli zesměšnováni a také zákeřně zabíjeni. Lid měněný v ovládanou a tupou masu byl učen k tomu, aby zavrhoval ty, kteří mu pomáhají, a naopak ctil ty, kteří z něj dělali své otroky. Lidé byli rafinovaným způsobem robotizováni tak, aby uvěřili tomu, že po smrti půjdou do nebe, pokud budou během života nemyslícími otroky, kteří slepě věří kněžím a zkorumpovaným feudálům, kteří více nehájili jejich zájmy. S příchodem křesťanství se slovanská společnost propadla do morálního marasmu a lidé přestali být lidmi v pravém slova smyslu. Stal se z nich dobytek ovládaný dravci. Když jasnovidné vědmy a kněžky – léčitelky a ochránkyně lidu – pochopily, že tma byla zaseta příliš hluboko a příliš masově do srdcí lidí, ponořily se do sebe a odešly ”jinam”. Kdo jiný než ony znal utajené vstupy do jiných dimenzí, do vesmíru jiné měrnosti, do míst, kde se hmota stává vědomím a vědomí hmotou a do paralelních světů? Některé skupiny volchvů a kněžek nezmizely z naší reality hned a úplně. Ještě po staletích navzdory křesťanským genocidám zaměřeným na jakékoliv citlivější a vnímavější lidské jedince více spojené se skutečným božstvím a přírodou, kdy proudy biologických robotů poslušně chodili znova a znova na pravidelná vymývání mozků a ubíjení ducha do obrovských baráků s křížem, se ještě občas poutníci setkávali v lesích s ”rusalkami” a ”vílami”. Ve skutečnosti to byly právě poslední skupiny vědem a slovanských kněžek, na které občas lidé narazili v hlubokých lesích – nejčastěji v místech významných silových zón. Zázrační moudří stařečkové nabízeli v českých pohádkách hloupým Honzům podivuhodné dary, přičemž je ”zkoušeli” Byly to poslední volchvi, kteří takto hledali svoje žáky, aby tradice starobylé práce s vědomím a energií byla zachována. Honzové byli ale po staletích likvidace všeho lidského v lidech už skutečně příliš hloupí. Mistrovství starých Slovanů odešlo spolu s jejich nejdokonalejšími představiteli do jiných světů a úrovní bytí.

Vím, že Tvoje semináře také probíhají v Chorvatsku ve velmi silné zóně Biokovo, jak jsi tuto zónu našel?

Biokovo je 2000 m vysoký vápencový masív, čnící nad Jaderským mořem. Když jsem se poprvé procházel po vrcholech místních hor, pocítil jsem tak obrovskou pozitivní a léčivou energii, že jsem se rozhodl zde realizovat pobyty, zaměřené vyloženě na revitalizaci a léčení. Už 7 let zde každý rok od té doby probíhají ozdravné semináře, během kterých si ovšem také řada lidí rozvine své vlastní léčitelské, jasnovidné a jiné schopnosti. Přímo pod pohořím Biokovo se naštěstí nalézá přímořský areál, takže realizovat zde léčebnou a revitalizační práci je snadné. Hluboká terapeutická práce tedy může probíhat přímo v hale u moře. Vyvážíme ovšem účastníky těchto seminářů také nahoru – až na vrcholky hor, kde na skalách a v horských lesích je terapie mocně zesílena. Lidé zde snadno prožívají celé široké spektrum takzvaných transpersonálních stavů – opouštějí vědomě tělo, dostávají se do svého prenatálního období či minulých životů, napojují se narůzné kosmické a archetypální formy vědomí atd. Opakovaně zde dochází k velmi zajímavému jevu. Lidé se zde setkávají ve změněném stavu vědomí zcela spontánně s vysokými nádhernými muži a ženami, kteří vyzařují silné vnitřní bílé světlo. Tito lidé z jiné dimenze jsou často doprovázeni orly, bílými vlky, sovami a magickými hady. Tyto bytosti přitom působí na účastníky seminářů většinou zcela reálně, plasticky a hmotně. Lidé vnímají jejich doteky na svém těle, a dokonce mnohokrát bylo popisováno, že je tyto neobyčejné bytosti vodí či přenášejí do obrovských podzemních slojí a jeskynních domů, kde následně s dotyčným uskuteční nějaký druh ”kosmické” terapie. Účastníci popisují, jak zde byli spirituálně operováni či hloubkově energeticky čištěni. Léčitelé z jiné dimenze je také naplňovali novou životní silou a dávali jim ochranné a magické předměty, díky kterým dle vysvětlení těchto bytostí má jejich další život probíhat mnohem lépe. Ať už funguje energie silové zóny Biokovo jakkoliv, je to opravdu vynikající místo ve smyslu hluboké revitalizace a hlubinné terapie, které člověka cíleně nasměřovává ke komplexní očistě těla, buněk, podvědomí a vědomí. Kombinuji zde hluboké relaxace, práci s dechem a účinné biologicky cílené imaginace s napojováním na mocnou energii tohoto místa. U celé řady lidí zde došlo k velmi rychlému vymizení příznaků řady chorob nejrůznějšího druhu a typu. Vodíme zde lidi v horách k místům, z nichž doslova vyvěrá a tryská čistá léčivá energie. Tuto energii vnímají také velmi dobře zvířata, a tak se někdy stává, že se mezi námi procházejí kamzíci a nádherně smaragdově zelené ještěrky. Také ze zóny Biokovo je známá řada pozoruhodných příběhů ze starší i nedávné doby. V 60. letech 20. století se zde místní obyvatelé často setkávali s vysokými blondýny ve stříbřitých kombinézách. Jsou známy případy, kdy tito nádherní vysocí muži chodili popíjet víno k místním chorvatským vinařům a přitom jim vyprávěli, že v ”jejich světě” žádné víno bohužel nemají. Na oplátku vodili Chorvaty do třpytících se sálů, které vznikaly jednoduše ”ze vzduchu”. Tvrdili, že jsou představiteli jiné civilizace, která se nachází v jiném časoprostoru a že budují na dně Jaderského moře rozsáhlou základnu určenou na pomoc lidstvu. Zajímavé je, že v přibližně stejné době referovala o setkání se stejnými blonďáky řada lidí na protějším břehu Jadranu – v Itálii. Ovšem, když prý začali tito sympatičtí blondýni kontaktovat univerzitní profesory a vědce na obou stranách Jaderského moře, došlo k tomu, že jejich základna byla rozmetána jinou civilizací, jejíž příslušníci si vysloveně nepřáli, aby lidstvo získalo informace a technologie nabízené blonďáky.
Takto aspoň shodně vypovědělo několik kontaktérů, s nimiž se ještě stačili telepaticky představitelé blonďaté civilizace narychlo rozloučit před tím, než byli anihilováni stovkami paprsků vystřelenými na dno moře z kosmických či trans-dimenzních lodí, které se nad oblastí objevily.
K Biokovu se také silně váže historie tzv. bogomilů, což byli jacísi osvícení křesťané nebo křesťanští jogíni. Bogomilové byli vlastně gnostici – tedy skuteční a jediní praví původní křesťané. Ti působili na Balkánském poloostrově nepřetržitě po celá staletí, i přes urputnou snahu jak katolíků, tak pravoslavných ”křesťanů”, které bogomilové považovali za lidi řízené samotným peklem, je vyhubit. Teprve muslimský vpád na Balkán ukončil neobyčejně krásné dějinné období, během kterého na celém Balkánu dominovala nenásilná a láskyplná filozofie bogomilů, plná moudrosti a úcty člověka k člověku. Bogomilové považovali Biokovo za místo, ve kterém existují brány do světa andělů. Chápali anděly jako zcela konkrétní bytosti, s nimiž je možné komunikovat a od nichž se lze mnohému naučit. Je zajímavé, že věřili, že člověk je nesmrtelná bytost a hmotné tělo je jen dočasná nádoba, v níž tato nesmrtelná bytost přebývá. Domnívali se, že člověk se vyvíjí směrem k dokonalosti, ale že mu v tom brání bytosti, které jsou člověku nepřátelské a snaží se ho udržet v nevědomém stavu, tyto bytosti popisovali jako vyzáblé malé tvory s velkou hlavou a tenkými pažemi a nohama. Psali, že tito tvorové vypadají jako něco mezi lidským embryem a kostlivcem a že sledují lidi shora – tedy pohybují se po obloze v létajících plavidlech a zasahují do lidských dějin tím, že vytvářejí ďábelská náboženství – dle bogomilů katolicismus a pravoslaví – aby odvedli lidi od ušlechtilých cílů a zabránili jim v kontaktu se skutečným božstvím. Těmto bytostem říkali bogomilové- a před nimi ještě gnostici, z nichž bogomilové vycházeli – archonti. Archonti měli sloužit negativním kosmickým demiurgům, z nichž za nejhoršího považovali bogomilové starozákonního židovského Jehovu. Dodnes v oblasti, kde probíhají naše semináře, pod pohořím Biokovo lze najít nádherné kamenné stély nainstalované zde bogomily, které vyzařují mocnou léčivou energii. Sami bogomilové byli mistry v léčení a terapii. Neuznávali feudální systém a vykořisťování člověka člověkem. Uznávali jediný titul – což byl titul lékaře.

Mnoho času trávíš prací s lidmi v Peru. Používáš i tam ke své práci nějaké silové zóny?

Samozřejmě. Už řadu let úspěšně pracujeme s lidmi především v silové zóně Nazca. Nazca je známá především svými obřími geoglyfy, což jsou obrazce rozeznatelné pouze shora. Ve skutečnosti jsou na Nazce ještě mnohem zajímavější věci k vidění, a především k energetické práci. Jsou zde obrovské trojúhelníky, kterým místní obyvatelé říkají ”jehly”. Jsou dlouhé i kilometry a vedou přes horské hřebeny takovým způsobem, že některé jednoduše ”seříznou”. Když pozorujete tyto útvary shora, těžko se ubráníte dojmu, že jde o něco, co bylo vytvořeno nějakou dosud neznámou technologií. Také peruánští šamani mají ve věci jasno: trojúhelníky nejsou dílem lidí, jsou dílem bohů, nebo-li bytostí z hanakpacha - vesmíru. Obrazce představující zvířata nebo rostliny jsou naopak dílem lidí a každý představuje znak určitého konkrétního šamanského klanu.
Tyto lidmi vytvořené znaky jsou samozřejmě také monumentální a velmi zajímavé, ale ve srovnání s ”mimozemskými” trojúhelníky působí značně neuměle a amatérsky. Šamani, kteří je vytvářeli, rozhodně během jejich tvorby využívali své mimořádné schopnosti, nicméně jde o jakási firemní loga různých šamanských skupin, které danou oblast obývaly a používaly.
Na Nazce prožívají lidé během našich seminářů velmi neobvyklé stavy vědomí a často zde dochází k napojování se na mimozemské informační zdroje. Máme zde místa, kam s lidmi vyjíždíme a v práci nám zde pomáhají zkušení indiánští šamani. Jejich obřady jsou nesmírně účinné a dochází při nich často ke spontánnímu vyléčení i z těžkých chorob a k dosahování hlubokých osobních vhledů. Ovšem v Peru nepracujeme jenom na Nazce. Nedávno jeden z našich amazonských šamanů objevil např. skvělou silovou zónu na řece Aguaytía v oblasti deštného pralesa. Je to mimořádné místo s křišťálově čistou vodou, obřími stromy a vodopády. Ihned jsme zde skoupili rozsáhlé plochy džungle, aby toto místo zůstalo uchráněno před drancováním. Doslova se zbraní v ruce jsme odtud museli vyhnat bezohledné dřevaře, lidi hledající místa, která by vypálili kvůli pěstování monokultur, a jiné živly. V Amazonii totiž nestačí si pouze nějaké plochy koupit. Je nutné si je také uhlídat a znemožnit jejich zničení. Budujeme zde nové centrum, kde ve spolupráci s domorodými kmenovými šamany, chceme realizovat celé široké spektrum léčebných technik a technik směřujících k rozvoji jasnovidnosti a mimořádných schopností. Sám prales funguje jako zvláštní druh silové zóny – je to obrovská masa živé hmoty, která osciluje určitým specifickým způsobem na nějaké frekvenci. Když člověk vstoupí do nepoškozeného primárního pralesa, okamžitě se ocitne v energetickém poli, které ho spolehlivě odstíní od mentálního a emocionálního pole lidstva. Právě v takovémto prostředí se s námi a v nás mohou odehrát opravdové zázraky – ať ve smyslu našeho vyléčení z nějaké nemoci, nebo ve smyslu nového uspořádání našeho života, či rozvoje našeho vědomí. Indiáni tvrdí, že bez kontaktu s čistou přírodou se člověka zmocňují temné síly. A právě tyto síly organizují v současné době likvidaci pralesa pod záminkou těžby nafty či vzniku monokultur. Ve skutečnosti jde ale o akci démonů, kteří se snaží získat duše a sát z nich životní sílu.

Kdy počítáš s tím, že bude tato nová základna v Amazonském pralese hotova?
Budeme ještě potřebovat na její dokončení několik měsíců. Předpokládám že v listopadu tohoto roku na ni bude možné uvítat první zájemce o hlubinnou léčbu a rozvoj mimořádných vlastností. (nová základna bude pravděpodobně k dispozici od jara 2019)

Děkuji za rozhovor
Věra Šourková
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one